Jedním z nejzajímavějších aspektů moderního Mongolska je způsob, jakým nomádské rodiny řeší vzdělávání svých dětí. Během školního roku tráví děti čas v internátních školách ve městech nebo centrálních vesnicích, zatímco rodiče zůstávají se stády ve stepi. O prázdninách se děti vracejí do geru a zapojují se do běžného života stáda.
Mladá generace tak získává moderní vzdělání, učí se cizí jazyky a pracovat s technologiemi, ale zároveň neztrácí kontakt s dědictvím svých předků. Mobilní telefony, solární panely na gerech a motocykly dnes doplňují tradiční pastevectví, aniž by ničily jeho podstatu. Zkušenost s péčí o zvířata a respekt k přírodě si v sobě děti nesou, ať už v budoucnu zůstanou ve stepi, nebo odejdou studovat do světa.
„Někde daleko od stepi se z jarního vlákna stane svetr. Ten, kdo ho oblékne, možná ucítí jen jeho měkkost a teplo. Ale v jeho příběhu je také dlouhá zima, rozebraný ger, čekání na první zelenou trávu a lehký chomáček, který Nomin kdysi držela v dlani.“